Nástupce legendy je již za tleilaxánským metaplazmovým bukem. Nelenili jsme a vydali se po sobě házet atomovky a obecně děsně zábavně zergovat a rushovat.
Lze spílat, že strategické hry od firmy Blizzard se odklonily od původní myšlenky pomalých a přemýšlivých strategických her. Svou rychlostí a důrazem na bleskové instinktivní reakce představují spíš akční vichřice. Zároveň jsou to ale milníky, jež vždy přinesly neviditelnou revoluci. Warcraft 2 představil brilantní vzdušné a námořní souboje. Zejména první Starcraft z roku 1998 roztrhal do té doby platné pravidlo dvou podobných válčících stran, když proti sobě postavil tři vesmírné rasy – lidské sympaťáky, slizké zergy a aristokratické protossany – každou s naprosto odlišnou skladbou jednotek.
A co je hlavní, s dosud nepřekonatelně vybalancovanou skladbou oděnou do komfortu uživatelského rozhraní příjemného jako mráčky s vanilkovou příchutí místo polštáře. Aktuálně probíhající betaverze, v níž jsme si vyzkoušeli hru za všechny tři rasy v multiplayeru, dokazuje jedno: Starcraft 2 je skvělým remakem původní hry.
12 let bez hnutí
Autoři ve druhém dílu rezignovali na i ty nejmenší změny v herním konceptu. Pokud někdo viděl první Starcraft pouze z rychle prolétajícího vesmírného křižníku, nenarazí na jedinou inovaci. Řečeno bez jakékoliv nadsázky, znalec původního titulu může instantně vstoupit do hry, starým známým způsobem poslat jednotky těžit krystaly, plyn a začít stavět základnu alespoň v z počátku v totožném složení jako před dvanácti lety.
Pokud někdo viděl první Starcraft pouze z rychle prolétajícího vesmírného křižníku, nenarazí na jedinou inovaci
Starcraft 2 znovu vychází z premisy stavění základen, non stop výroby jednotek a zaměření se na určitou strategii, kterou nicméně lze díky kombinačním možnostem hry změnit v řádu desítek sekund. Žádní hrdinové s mystickou aurou, desetkrát silnějším útokem a zažíváním takovým, že mohou jíst luštěniny i laktózu aniž by obohatili atmosféru o notorickou směs 59 % dusíku, 21 % vodíku, 9 % oxidu uhličitého a 7 % metanu.
Žádné experimentální suroviny, zkušenostní body. Pouze křišťálově průhledný technologický strom s pevnými pravidly, který je snadný k naučení, ale nabízí nespočet možností. Starcraft 2 v tomto bodě evokuje šachy – neumírající hra, ale bez nového nápadu.
Taktika nade vše
Až hráč znalý originálu si všimne tu a tam problesknuvších vylepšení. Přibylo například tlačítko upozorňující na bezprizorní výrobní jednotky (opět SCV za lidi, brouk morfující přímo v budovy za zergy a protosanská sonda, jež pouze spouští teleportaci a pak si jde hned po svých) apod. Upraveno bylo i několik budov, jejich provázanost s jednotkami s hlediska technologického stromu a i vojáci spolu s vražednými stroji a stvořeními se dočkali nových přírůstků.
Ty ještě dále rozšiřují možnosti taktiky na bitevním poli, ačkoliv jejich zvládnutí chce cvik a rychlou koordinaci. Například protosanské budovy jsou napájeny pylony, což je typ budovy dedikovaný primárně k tomuto účelu. Nově těmto přízračným bojovníkům přibyla letecká jednotka, která se může instantně transformovat v obdobu pylonu.
To se hodí v kombinaci s warpovými bránami (Warp Gates), na něž lze přeměnit Gateway, kde hráč jinak klasickým způsobem vyrábí základní jednotky. Warpová brána dokáže výměnou za natěžené krystaly a plyn teleportovat čerstvě vyrobené jednotky kamkoliv uvnitř dosahu pylonů, takže v kombinaci s mobilní pylonovou poletuchou lze zásobovat frontu na druhém konci mapy stále novými posilami.
- Příběh a postavy
- Originální mise
- Znovuhratelnost
- Zakomponování achievementů
- Editor
- Online služby
- Nejasnosti u upgradů
- Příliš velký zoom a UI