Recenze: FATALE – biblická vernisáž

Tale of Tales po vysoce zážitkové The Path zasáhlo ještě hlouběji do duše umělecky založeného hráče. Tentokrát to ale může být až příliš.

Někdo s tím může nesouhlasit, někdo s tím může polemizovat, ale nikdo je nemůže ignorovat. Mám na mysli umělecké hry, které nesází na bombastické zpracování, rozvětvený příběh, bohatý obsah či snad zábavnost. Jsou tady a jejich tvůrci nám skrze ně chtějí něco sdělit. V případě The Path bylo poselství ukryto v klasické Pohádce o Červené Karkulce, kde jste mohli okusit smrt z pohledu šesti zcela odlišných dívenek. Tentokrát se ovšem hra omezuje jen na jednu postavu, která je navíc pro drtivou většinu z nás zcela neznámá.

Salome_019.jpg

2000 let stará báchorka

Pro alespoň základní pochopení souvislostí je potřeba seznámit se s příběhem, nebo spíše námětem této hříčky. Ten vychází z legendy o první židovské princezně na počátku tisíciletí, Salome, která je zmiňována Markem a Matoušem v křesťanské části Bible. Nejvíce je ovšem FATALE inspirována divadelní hrou Oscara Wilda z 19. století. V Bibli je Salome dítě, které tančí pro krále Heroda a jako odměnu si zvolí hlavu Jana Baptisty, který byl prorokem té doby a byl znám také pod jménem Ponořovatel. Ve hře Oscara Wilda se Salome do tohoto proroka zamiluje, ten jí odmítne, načež je o hlavu zkrácen. Hra končí scénou, kdy Salome líbá useknutou hlavu svého milovaného.

Salome_020.jpg Salome_021.jpg 

Asi si stejně jako já říkáte, kdo by chtěl něco takového převést do hry a jak by to vlastně mělo celé vypadat. Nuže, převedeno do počítačové grafiky to jest, ale i po zahrání mi uniká hlavní motiv, myšlenka či nějaké poselství. O klasické herní zábavě nemůže být ani řeč, protože hratelnost postrádá typické prvky jako je výzva, nepřátelé, skóre či jasný výsledek na konci. Spíše to připomíná krátké divadlo bez herců, s hrstkou indicií, které ale bez důkladné znalosti divadelní předlohy jen těžko někdo uchopí tak, jak měli Tale of Tales v úmyslu. Nicméně není od věci se o to alespoň nepokusit.

O klasické herní zábavě nemůže být ani řeč, protože hratelnost postrádá typické prvky jako je výzva, nepřátelé, skóre či jasný výsledek na konci


Kapitola 1: Vězení

Do hry jste vrženi okamžitě po spuštění. Po chvilce dezorientace zjistíte, že se nacházíte ve vězení připomínajícím obří sklep. Tvůrci hry ovšem toto místo nazývají cisterna nebo nádrž chcete-li. V tuto chvíli nemáte nejmenší potuchy, za koho vlastně hrajete a vše je v režii vaší vlastní představivosti. Můj názor je, že v této části hry se vžíváte do role uvězněného Jana Baptisty. Toto vězení se nachází přímo pod centrálním nádvořím hradu, kde při svitu Měsíce tančí půvabná princezna Salome. Možná se vám podaří zahlédnout její siluetu skrze železné mříže nad vámi. Prostory jsou zdánlivě prázdné a na spodní části obrazovky se vykresluje vlnící se linie, která odpočítává váš čas. Doslova.

Salome_03.jpg Salome_04.jpg

Šmejděním okolo narazíte na texty napsané na zdi, které se při vyčkání zjeví v prostoru. Texty jsou psány ve staré angličtině z 19. století. Jedná se o úryvky ze hry Oscara Wilda. Těchto úryvků je ve vězení hned několik a záleží jen na vás, kolik jich za plynoucí čas dokážete objevit, přečíst a hlavně pochopit. Je to dost obtížné a navíc kvůli staroanglickým výrazům nebudete příliš v obraze. Po každém objeveném textu se na spodní časové lince objeví závoj, který něco symbolizuje. Svůj tip na jejich význam už mám a nerad bych jej prozradil. Nicméně po uplynutí času dojde k první události, kterou také nebudu prozrazovat. První kapitola tím končí a vy se přesunete nad místo svého dosavadního pobytu. Ještě dodám, že ve vězení je ovládání z pohledu vlastních očí lehce nestandardní, protože mouse look je defaultně vypnutý a rozhlížení je možné pouze za současného stisknutí levého myšítka, přičemž tím se postava zároveň uvede do pohybu.

Kapitola 2: Terasa

V této části hry se mění ovládání a hlavně celkový pohled na scénu. Pochopil jsem to tak, že se z vás stal duch, který volně pluje vzduchem a zkoumá okolní scénu. Pohyb je vykonáván jednotlivými kliknutími myší do místa, kam chcete letět. V této části hry také strávíte nejvíce času. Vašim úkolem je pozhasínat všechna světélka na scéně. Jakmile myší z dostatečné vzdálenosti najedete na světlo a chvíli počkáte, scéna dostane hororový nádech, mraky nad vámi dostanou krvavou barvu, začne foukat silný vítr a vaše zorné pole se zúží pouze na světelný tunel, přičemž drtivá část scény se zahalí do tmy. Zároveň se kolem obrazovky začne stahovat paprskovitý inventář s kartami.

Jakmile myší z dostatečné vzdálenosti najedete na světlo a chvíli počkáte, scéna dostane hororový nádech


Pokaždé, když zhasnete jedno světlo na scéně, se ve vašem karetním inventáři objeví písmeno, dvě písmena vedle sebe či písmeno a číslo. Opět je jenom na vás, co si pod těmito znaky představíte. Nikde není dále vysvětleno, co znamenají. V mém případě jsem pochopil, že třeba písmeno K při zhasnutí světla na trůnu, symbolizuje krále – anglicky King.

salome_02.jpgsalome_08.jpg

U dalších písmen jako V1 až V6 v případě zhasnutí světélka u závojů povalujících se na zemi, mě napadlo, že znamenají oběti – čili anglicky Victim 1 až Victim 6 atd. U dalších písmen můžete uvažovat podobně, ale bez slušné znalosti anglické slovní zásoby to nepůjde. Zároveň po zhasnutí světla máte možnost okolí scény detailněji prozkoumat a načerpat tak další informace do příběhové skládanky. Zajímavostí je, že ve hře se objeví předměty z moderní doby. Najdete zde kytaru, zesilovač či mp3 přehrávač připnutý přímo na těle Salome. Spojení se současným světem nastává i na konci hry, kdy ambientní zvuky městského ruchu zasáhnou vaše zvukovody.

Kapitola 3: Tanec a opona

Po dohrání druhé kapitoly vás čeká neodkladné kliknutí na tlačítko quit a návrat do systému. Zdá se být konec, ale po spuštění FATALE se naposledy vrátíte k Salome. Objevíte se v kůži krále Heroda sedícího na trůnu a sledujícího ladný tanec mladičké Salome. Tanec trvá několik minut a vy můžete scénu libovolně přibližovat a hrát si tak na nestydatého voayera. Po tomto představení je ale opravdu definitivní konec. Když vám řeknu, že celý zážitek trvá do hodiny, pak musíte být nutně na rozpacích.

Salome_017.jpg Salome_018.jpg

Osobně jsem od FATALE čekal mnohem více jak ve smyslu obsahu, tak ve smyslu herní doby. Předchozí dílo The Path nabídlo několik hodin hratelnosti a zároveň v rámci možností splňovalo základní podmínky pro zařazení mezi hry. Společný s The Path je kvalitní hudební doprovod, který se skládá z různých ambientních melodií, které v určitých pasážích opět navozují nejistou a až hororovou atmosféru. Tvůrcem hudby je opět talentovaná Jarboe.

Salome_015.jpg Salome_016.jpg

FATALE je spíše jakousi předehrou k něčemu většímu. Mohla z toho být netradiční adventura plná skrytých odkazů a hádanek na prastarou biblickou legendu. Místo toho mám z toho pocit nemastné, neslané vernisáže, která skončila sotva začala. Vizuálně je to pěkné, hratelnostně neuvěřitelně zvláštní a zároveň přirozené, ale pořád se nemohu zbavit dojmu, že to mohlo být mnohem lepší a hlavně to mohla být daleko více HRA. Proto nehodlám FATALE hodnotit.

Salome_011.jpg salome_012.jpg

Ono by ani nebylo fér hodnotit projekt, který svým zaměřením a stylem jen minimálně zasahuje do pojetí her tak jak je chápeme dnes. Možná, že FATALE bude doceněno později nebo někde jinde. Osobně ji vnímám jako alternativní interaktivní umění s abstraktním obsahem zaměřeným na úzké publikum umělecky založených hráčů. A jelikož v tomto ''oboru'' nejsem odborník, nemůžu jí doporučit ani nedoporučit. Jedno je ale jisté. Tale of Tales opět vytvořili dílo, které není omezeno tradičním dogmatickým vyprávěním příběhu a které je možné interpretovat mnoha způsoby.

Dostupné pro: PC
Žánr: Adventury | interaktivní umění
Výrobce: Tale of Tales
Začátek prodeje: 5. říjen 2009
  • Nelineární hratelnost
  • Některé prvky ovládání
  • Hudba
  • Výtvarné zpracování
  • Nejasné příběhově
  • Obtížné na interpretaci
  • Velice krátké
Diskuze (5) Další článek: Záznam prezentace Mafia 2

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,