Recenze: Hitman: Blood Money – středně propečený

Zabiják se vrátil. Třetí díl série Hitman je krvavý až středně propečený steak, jehož šťávou jsou zakázky plešatého hrdiny. Dosahuje však kvalit starších kolegů? V rámci zabíjení rozhodně ano. V oblasti hratelnosti tomu může být jinak.

Alan Jarrar

Žánr: Akce                                                                                                      Platforma: PC (XBox, Xbox 360, PS2)
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: CPU 1,5 GHz, 512 MB RAM, 64 MB GFX
Testovací konfigurace: Celeron 2,2 GHz, Radeon 9600PRO, 1 GB RAM
Vývojář: IO Interactive
Distributor: Cenega
Homepage:
http://www.hitmanbloodmoney.com/

Sedmačtyřicátník

Svět je nepřející, zvrhlý a zvrácený. Francouzští fotbalisté jsou schopni remizovat s Koreou a znesnadnit si tak cestu do osmifinále. Mezitím s vámi důležitá šedivá žena na pracovním úřade vytírá podlahu a ke všemu po světě běhá plešatý chlap v obleku, který zabíjí lidi jen tak na potkání. Alespoň se může zdát, že zabíjí bez zřejmého důvodu. Jeho činy však nepotřebují důvody. Vraždí, protože je to jeho práce. Někdo si jej najal a zaplatil, stejně jako si někdo najme a zaplatí bulharskou štětku, a on koná. Tajemný plešatý muž s velkou pistolí nemá svědomí, neopotřebuje lítost. Jediné, co potřebuje, jsou peníze.

  

Parádní hra světel * Balkonová scéna jako z Romea a Julie * Takhle jsme s klukama lezli na komín kouřit Lípy

Již dobrých šest let vykonává svou práci a je jedním z nejlepších v daném oboru. Nyní však nemluvíme o pouhém zabíjení, ale o herním požitku. Tobias Rieper alias Hitman nebo zkrátka jen 47 (neplést se 747) se během té doby změnil. Svět se hnul, jak by řekl pistolník Stephena Kinga. Svět už není takový jaký býval a nájemný vrah se tomu musel, chtě nechtě, přizpůsobit. Čtvrtý díl Hitmana je jiný. Prošel svým vývojem, ale přesto nezanechává v hráči stopu srovnatelnou s minulými díly, kdy jsme před obrazovkami monitorů hltali každý jeho pohyb. Dokonale jsme si užívali mistrovských děl, ba přímo uměleckých skvostů, pod něž se podepsala samotná čtyřicet sedmička. Blood Money však neuspokojí každého z příznivců série. Nostalgické vzpomínky na kvalitní příběh prvního dílu mohou být silnější. Přesto je třetí pokračování původní hry zábavné, napínavé, plné krvavých scén jako vystřižených z Kubricka, a osmička na konci recenze je naprosto zasloužená.

  

Zabiják na výstavě * A tohle je Mark a Daniel. Páníček je vodkop! Jsou poslušný a hlavně ke starejm lidem by byli dobrý * Ty rukavice jsou vážně nenápadné, Hitmane

Chuť krve

Blood Money na vás může ve finále působit spíš jako nějaký datadisk než plnohodnotná hra s nálepkou španělského vydavatele Eidos. Menší změny se odehrály v grafice, avšak koncept zůstává nezměněný. Jednou ze slabin titulu je bezesporu velmi krátký příběh. Autoři se zaměřili na pocitovou stránku hráče/hlavní postavy, která jde ruku v ruce s citlivým vyprávěním. Zápletka je tentokrát napínavější než kdy předtím. Aby ne – vždyť Hitmanovi jde poprvé o vlastní přežití víc než o cokoliv jiného. S odvahou s tarou vášní budete plnit nově příchozí úkoly, před které vás příběh postaví. V cestě za vlastním spasením nepůjdete jen přes mrtvoly nepřátel vlastních klientů. Po krku vám půjdou i kolegové z branže. Nečekejte žádnou legraci. Poslední úsměv se v sérii Hitman objevil na tváři kněze z prvního dílu.

Hra je však, oproti minulým dílům, místy až příliš profesorsky chladná. V Krvavých Penězích chybějí emoce, absentuje faktor horkokrevnosti. Mnohokrát budete postaveni před naprosto triviální mise, kde vám hra bude strkat možné řešení problému přímo na talíř. Znalci série proto sáhnou útrob herního nastavení a zvýší obtížnost, čímž lze eliminovat pocit frustrace z přehnané linearity herního děje. Každopádně se budete bavit stejně kvalitně jako minule (navzdory faktu, že Hitman: Contracts je o zhruba o čtvrtinu delší než Blood Money).

  

Tak ty si je vážne nesundáš? * !":*":/:"**:!!! * Nedáme si společně panáka pravého absinthu?

750 vražd stačí, drahoušku

Předchozí díly série stavěly na zajímavém vztahu hráče/hlavní postavy s herním prostředím. Hitman byl vždy samotářem. Stejně jako starý dvacetikilový kapr, i čtyřicet sedmička se vyhýbala společnosti. Vše kolem fungovalo bez Hitmanova přičinění, ale přesto s jeho vědomím. Nebylo nic co by mu neuniklo, ale přesto do ničeho, kromě lidských životů, nezasahoval. Infrastruktura a společnost fungovala, on soudil. V Blood Money se ale vše od základů mění. Média jsou nejmocnějším hybatelem současného světa a ani naprosto profesionální vrah neunikne pozornosti televize a senzacechtivých pisálků, jež sedí celý den v budově plné kanceláří, kde neustále drnčí telefony a z cigaret stoupá kouř.

Autoři přidali do hry funkci notoriety systém, jež hodnotí vaše rozhodnutí zvolená napříč dějovou linií. Ve fiktivních novinových článcích najdete po skončení každé mise její popis, množství důkazů, které se polici podařilo nalézt, informace o obětech, místě činu, dále popis způsobu provedení vraždy a nebudete-li opatrní, může se stát, že policie získá i váš popis. V tom okamžiku máte problém – kdokoliv na ulici vás může poznat (plešatá a lesklá hlava navíc dobře odráží světlo, takže se neschováte ani v noci). Stáváte se zranitelnými, nespolehlivými a jste jednoduchým terčem pro pisálky z novin. Následky však ponesete s sebou. Další mise už nebude tak jednoduchá a můžete se jen modlit, aby vás někdo neodhalil. V úplně nejhorším případě existuje v novinách vaše černobílá fotka a riziko odhalení je mnohonásobně vyšší.

  

Teď hlavně nezkousněte * Roofman * Jako když se milujete se ženou

Tady chcípl pes

Známou nepříjemností z minulých dílů bylo odhalení mrtvoly. Hráč se vší pečlivostí procházel mapou, tiše zabíjel, sklízel mrtvoly do skříní od šatů, odkud při otevření vylétlo sto padesát molů, a neměl problém. Komplikace nastaly v momentě, kdy došlo k nalezení mrtvoly někým, kdo ji pochopitelně najít neměl. V ten moment hráč nevěděl, o kterém ze zavražděných je řeč a zmateně pobíhal, schovával se, vyčkával. Hrálo se doslova na náhodu – nedalo se přesně zjistit kde se stala chyba. V Blood Money jsou podobné trable minulostí. V podobných situacích je obrazovka monitoru rozdělena na dvě části, přičemž v té druhé je hráči k dispozici přímý přenos z místa nalezení nebožtíka.

Můžete tak rychle změnit plány, přizpůsobit se prostředí, najít vhodný úkryt a čekat. V horším případě vás již někdo viděl a naděje úspěšné dokončení mise je minimální. Došlo-li však v minulých dílech na přestřelku (v případě, že se Hitmanovi vymkla situace z rukou), byl neomylný. To dnes neplatí. Pánové vývojáři zavařili hráčům situaci a všechny možné cíle jsou pohyblivé, což nejvíce pocítíte při práci s puškou v otevřeném prostranství. Co však nezklamalo je herní prostředí. Hry s Hitmanem v hlavní roli se odjakživa pyšnily kvalitním zpracováním interiérů a rozsáhlých exteriérů, které skutečně dýchají a žijí vlastním životem, zatímco kolem chodí hrůzu nahánějící zabiják s jasnou hlavou a jasným cílem.

 

Světlé stránky hry
  • starý dobrý zabiják Hitman
  • skvělá grafika
  • do hry jsou zapojena média (formou briefingů)
  • hratelnost
Temné stránky hry
  • hře místy chybí emoce
  • kratší hrací doba
  • minimum novinek
  • starý dobrý zabiják Hitman… Možná už by mohl jít do důchodu

Ačkoliv se čtvrtý díl ze série Hitman nemůže chlubit délkou a komplikovaností své zápletky, příběh je atraktivní, mise jsou rozmanité, úkoly vždy stejné (zabíjet), ale zároveň tak jiné. Nový Hitman opět staví na atmosféře, nechybí mu surovost, chladnost a především rafinovanost. Animace a průběh vražd, jako otrávení jedem či klasické škrcení strunou od piána,  jsou vynikající. Hře jen malinko chybí emoce a čtyřicet sedmička už nezaujme tak jako kdysi.

                 Grafika: 9/10
                     Hratelnost: 8/10
                     Hudba: 7/10
                     Zvuky: 8/10

Nový Hitaman nezklamal – je to pořád ten samý vrahoun. Sice je až příliš chladný a nezaujatý, ale na jeho rafinované postupy při zabíjení se dá dívat do nekonečna.

                      Celkové hodnocení: 8/10

Dostupné pro: PC, X360, iPhone
Žánr: Akce | Stealth-akce
Výrobce: IO Interactive | Webové stránky hry
  • starý dobrý zabiják Hitman
  • skvělá grafika
  • do hry jsou zapojena média (formou briefingů)
  • hratelnost
  • hře místy chybí emoce
  • kratší hrací doba
  • minimum novinek
  • starý dobrý zabiják Hitman… Možná už by mohl jít do důchodu
Diskuze (9) Další článek: Doupěcí anketa: Jak je pro vás důležitá hudba ve hrách?

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,