Recenze: Kobra 11: Highway Nights – Semir a Ben u vás doma

Notoricky známá znělka doprovázená slovy zmíněnými v perexu se na našich televizních stanicích objevuje v pravidelných intervalech již přes čtrnáct let. Časy se mění, ale dvě věci zůstávají stejné – hromadné bouračky desítek aut a Semir Gerkhan. Vzhledem k úspěchu seriálu v domácím Německu a zejména východní Evropě se proto ani nelze divit, že se tato legenda před třemi lety dostala i na monitory počítačů.

Bohužel kvalitativně to nebyla žádná sláva (je to vůbec nějaké překvapení?) a druhý díl šel víceméně ve šlépějích svého předchůdce. Dnes tu máme trojku s podtitulem Highway Nights (v některých zemích vychází pod mírně matoucím názvem Crash Time III) a už podle prvních informací to vypadalo, že se vývojařům ze Syneticu konečně povedlo vjet na správnou cestu. Jak to dopadlo na cílové čáře?

Jejich revírem je dálnice

Příběh začíná v momentě, kdy jsou Semir a jeho nový parťák Ben svědky efektního nájezdu cisterny do letadla rolujícího se na letištní rampě. Co se stalo? Kdo je za to zodpovědný? Odpovědi na tyto otázky budete muset zjistit postupně a vrátit se kvůli tomu v čase.

Atmosféra vás vtáhne do děje už po několika odjetých metrech

Váš první pracovní den u dálniční policie proto začíná o celých sedm dní dříve, hezky na policejní stanici. Kromě plnění úkolů hlavní dějové linie narazíte i na další, jako by vedlejší úkoly, jejichž splnění je však povinné k postupu hrou. Každý z těch sedmi dní začíná ráno, kdy si poklidně jedete po městě, když tu se ozve policejní hlášení, případně vám zavolá sekretářka Susanne a vy se vydáváte chytit zlořády páchající trestnou činnost na německých silnicích.

Veškerý děj Highway Nights se odehrává právě na silnicích; čekají vás úkoly typu sledování podezřelého vozidla, adrenalinové pronásledování pachatele či klasické „dostaň se z místa A do bodu B v časovém limitu“. Nutno dodat, že tvůrcům se jednotlivé mise povedlo namixovat tak, že se u nich nebudete nudit a přestože ani na okamžik nevystoupíte z vozidla, nepocítíte ani náznak stereotypu. Honičky jsou stejně napínavé jako na televizní obrazovce, kličkování mezi auty za plného provozu vám jistě zvedne hladinu adrenalinu.

Kámen úrazu může nastat v případě, že na pronásledovaného budete chtít vystřelit. Něco jako automatické zaměřování tady nehledejte, mířidla si musíte posouvat hezky sami při řízení auta, což leckdy není žádná legrace, a tak je daleko lepší zapomenout na zbraně a raději dané auto vytlačit ze silnice. Skvělým zpestřením jsou závody na opravdových okruzích, při nichž se mnohdy zapotíte více než na přeplněných silnicích.

Kladně hodnotím systém hvězdiček, jež dostáváte na konci dokončeného levelu. Nejvyšší možný počet je pět, konečný výsledek se vypočítává z toho, jak moc se vám vedlo v akci. Musíte se vejít do limitu zničení auta (počítá se v procentech), maximální možné škody a časového limitu. Pakliže se vám ale něco nepovede a vy ten či onen limit překročíte, nemusíte věšet hlavu. Šancí máte celkem pět, přičemž jakmile se dostanete na poslední hvězdičku, level pro vás končí. Obtížnost hry je naštěstí nasazena na přijatelné laťce, takže se nemusíte obávat nějakých větších záseků.

Jejich tempo je vražedné

Seriálová Kobra 11 se vždycky vyznačovala vysokou měrou nerealistických, snad až absurdních situací a její počítačová obdoba je na tom hodně podobně. I se solidně poškozeným autem je se dá jezdit jako s tím, co právě vyjelo z výrobní linky.

Máte rádi bouračky s pomačkanými plechy a roztříštěným sklem? Jste na správné adrese!

Samozřejmě si můžete upravit nastavení k vlastnímu obrazu, takže není problém mít manuální řazení, zpětná zrcátka nebo statickou kameru, nicméně celkově je jízda spíše ve stylu Need for Speed.

Hodně přitom záleží na vozidle, v jakém se po autobahn proháníte. Zatímco Semirovo nebo Benovo auto je pohádka řídit i ve dvěstěkilometrové rychlosti, u většiny ostatních aut už to tak jednoduché mít nebudete. Usednout za volant tahače nebo sanitky znamená mnohem pomalejší a nemotornější jízdu, kdežto obyčejná auta, která potkáte na silnicích, mají tendenci se dostávat do smyku. Na druhou stranu ale není výjimka, když s nimi v závodě předjedete i auta od pohledu dvakrát tak silné.