Recenze: The Abbey - Klášterní záhada

I naše planeta zažívala časy, kdy se odpadky vyhazovaly oknem. Hlavy se sekaly na postrach vzbouřencům a lidská svoboda končila tam, kde začínalo bohatství šlechticů. Násilí a zloba zkrátka zamořily vzduch a nebylo takřka míst, kde na ně člověk nenarazil. Jak nám ovšem pověstný Leonardo de Toledo, někdejší rádce samotného krále, ukáže, nezastaví je ani zdi tak posvátného místa, jako je klášter.

Jestliže čekáte další detektivku po vzoru Sherlocka Holmese, zabloudili jste na špatnou adresu. To by pan Watson musel být o pár desítek let mladší a žít o několik století dříve. Tento příběh vypráví život hrdiny zcela odlišného. Protentokrát pochází z pera Umberta Eca, jehož dílem Jméno Růže se nechali autoři inspirovat.

Nezabiješ? Ale kdeže…

Leonardo se s jeho trnem v patě, ustrašeným novicem jménem Bruno, vydává do španělského kláštera Nuestra Señora de la Natividad, kde jak doufá, se svého trnu konečně zbaví. Jinými slovy zde tenhle hloupý koktavý mladík stráví další etapu svého života v touze za poznáním. Potíže však začnou ještě mnohem dříve, než by kdo čekal a onen pověstný trn se tak zarazí ještě mnohem hlouběji. Leonarda se totiž jistý neznámý zakrslík pokusí zabít, leč neúspěšně.

Jak se ale záhy přesvědčíte, vražda v okolí tohoto kláštera není ničím neobvyklým. Ihned po otevření hlavní brány totiž vysvitne na povrch další nemilá událost. Někdejší vrátný zemřel, a to za vskutku zvláštních okolností.

Leonardo si pro svou moudrost získal přízeň mnohých lidí, a tak místní opat neváhá ani chvíli vaší náhlé přítomnosti využít. Je tedy právě na vás, celou záležitost prošetřit.

Při rozhovorech nikdy nezažijete pocit stereotypu, či nudy

Smrt vrátného ovšem není tou poslední a celá situace se brzy pěkně zašmodrchá. Víc už vám neprozradím, příběh je tou největší výsadou adventur a v této hře jsou jeho kvality nadmíru fascinující.

Mistři charakteru

Děj však není jedinou světlou stránkou této detektivky. Prakticky neustále se budete kochat nejen skvělou mimikou, ale především také pestrými charaktery. Každá postava má propracovaný profil chování, jako by se autoři chystali psát vlastní knihu.

Rozhovory s ostatními mnichy vždy jasně odráží jejich charakter. Jste-li trochu důvtipní, mezi odpověďmi se dá snadno vyčíst, zda má někdo čisté svědomí, či jestli má s celou situací vůbec něco společného. Čím více s nimi budete mluvit, tím blíže vám budou a dají to také jasně najevo.

TIP: Nevíte-li si rady, obraťte se na Bruna. Netoulá se za vámi jen tak a mnohdy jeho pomoc s radostí uvítáte.

Je navíc nesmírně zábavné pozorovat vztahy mezi obyvateli kláštera a přitom sám být jejich součástí. Každá postava ve hře je něčím zvláštní a zajímavá. Tuctovost je jim zkrátka cizí. Při rozhovorech tak nikdy nezažijete pocit stereotypu, či nudy.

Leonardo, ó Leonardo!

Navzdory tomu, jak vážně se hra tváří, dostanete čas od času odlehčit i své bránici. Malý nemotora Bruno vás totiž díky své hlouposti bude prakticky neustále zásobovat nesmyslnými myšlenkami a sarkastický způsob, jakým jej Leonardo poučí, je vždy nesmírně zábavný. Ať už se ovšem náš detektiv tváří jak chce, na Brunovi mu opravdu záleží.

Leonardo sám je velmi zvláštní osobnost. I přes svou víru se na svět dívá neskutečně realistickým pohledem. Řídí se myšlenkou menšího zla s cílem většího dobra a nepříčí se mu tak ani krást, či lhát. Na druhou stranu je díky své prozíravosti a důvtipu nesmírně rozumný. Chápe zkrátka svět takový, jaký doopravdy je a když jde do tuhého, spíše spoléhá na svůj mozek a schopnosti než na všemocného boha v nebesích.