Nebavit se na 17. listopadu o revoluci je neodpustitelné a proto jsme pro vás vymysleli krátký seriál, mapující revoluční objevy ve hrách.
Dlouho jsme v redakci debatovali nad tím, jak správně herně oslavit dvacetileté výročí pádu komunismu a hlavně jak nabídnout toto aktuální téma vám, našim milým čtenářům. Po dlouhém brainstormingu, kterému padlo za oběť mnoho orosených sklenic a ještě více mozkových buněk, nás konečně něco napadlo. A útočících myšlenek bylo víc – vyřazovacím kolem neprošla obrázková galerie mapující hraní v bývalém SSSR, ani pro vzpomínání zasloužilého herního pamětníka, jež by všem osvětlil, jak to bylo s pirátstvím a konzolemi za komunismu.
Jako téma nám nakonec postačila revoluce samotná. Nejedná se totiž pouze o vděčné téma v učebnicích dějepisu, ale jde také o zlatou studnici vědomostí v historii herního průmyslu – nové nápady totiž zpravidla předznamenají vznik nového žánru, který je následujícími generacemi hráčů přijat jako samozřejmý.
Nejedná se pouze o vděčné téma v učebnicích dějepisu, ale jde také o zlatou studnici vědomostí v historii herního průmyslu
Zeptali jsme se tedy, kdo přišel s některými nápady jako první, kdo je proslavil a hlavně jak se od té doby změnily. Nezapomene však ani na to nejpodstatnější – zda přežily až do dnešní doby.
Pro mladší hráče se asi bude jednat o bizarní vyprávění, na jehož konci by současné hry nečekali, pro ty starší se zase bude jednat o příjemné vzpomínání. Přiznám se, že i já jsem při psaní článku pár nostalgických slz zatlačil a strávil asi dvě hodiny u jedné nejmenované staré pecky. Tím se také dá vysvětlit fakt, proč tento článek vychází s lehkým skluzem: nostalgie má zkrátka své mocné kouzlo, jímž dovede zahalit každého bez rozdílu. Berte proto prosím níže uvedené hry i jako malá doporučení.
Rok 0 digitálního letopočtu
Článek o revolucích v herním průmyslu nejde začít jinak, než první hrou, která kdy byla vytvořena. O prvenství se pře několik titulů a právem ho paradoxně uzurpuje bezejmenný titul z roku 1948. Hru má na svědomí armáda, jako tomu je ostatně u všech podstatných vynálezů – jedná se jednoduchou arkádu, při níž hráč odhadem zaměřuje malou raketku tak, aby trefila cíl, který se na obrazovku tehdy ještě kreslil ručně. Jak je vidět, počítačová grafika byla tehdy ještě v plenkách, ale první významný objev byl učiněn.
Hráči totiž museli vypočítat, pod jakým úhlem musí raketku vystřelit a jakou křivku přístroj nakonec vykreslí. Dokážu si představit, jak se tehdejší vojáci u této první elektronické hry tetelili blahem a jak moc usnadnila výcvik dělostřeleckých jednotek.
Cíl se na obrazovku tehdy ještě kreslil ručně
První skutečná hra, která už fungovala bez aplikace lihového fixu na obrazovku, se nazývala XOX a byla, jak by se už dle názvu dalo čekat, simulací piškvorek. Zní to notně ujetě, že ano? Přesto hra položila další důležitý stavební kámen a její tvůrce se stal historickou osobností, protože napsal první skript, který simuloval umělou inteligenci.
O počátcích herního průmyslu pak musím napsat i do, kdy zmíním relativně neznámý Tennis for Two, který se hrál na osciloskopu a cílem bylo to, co v reálném tenisu – dostat míček přes síť. Od tenisu už pak byl jen krůček k jeho zjednodušené verzi a první známé hře, k Pong! Černý kurt, bílé čáry, bílé obdélníčky a poněkud hranatý míček se staly modlou celé generace hráčů a počítačové hry tak měly dveře do světa otevřeny dokořán.
Nostalgie klepe na dveře i s obrázky
Před Pongem se však objevila ještě jedna zapamatováníhodná hra, která nesla název Spacewar! Už podle názvu se dá odhadnout, že jde o souboj dvou hráčů a ti bystřejší dokonce odvodí i to, že po sobě ve vesmíru budou střílet dvě raketky. Spacewar! je zmiňována hlavně kvůli tomu, že jde o první hru, která měla svou komerční verzi (nutno uznat, že prototyp klasického mincového automatu nezažil až tak velkou kariéru, jakou by si tvůrci přáli) a také kvůli později odvozeným Asteroids, o nichž bude v tomto článku ještě řeč.
Daleko důležitější však byl vynález jistého Ralpha Baera, jež vytvořil hru známou pod názvem Corndog. Ta jako první nepoužívala pro zobrazení hry speciální obrazovku, ale využívala standardní televizní display. A mimochodem – jako první disponovala ovládáním světelnou pistoli.
