Recenze: Joan of Arc – jsme s vámi, feministky!

Platforma: PC
Typ hry: akce skloubená se strategii okořeněná prvky RPG
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 800 MHz, 256 MB RAM, 1,1 GB na HDD, 3D grafická karta na úrovni GeForce 2
Doporučená konfigurace: procesor 1,5 GHz, 256 MB RAM, 1,1 GB na HDD, 3D grafická karta na úrovni GeForce 3
Testovací konfigurace: procesor 1,4 GHz, 256 MB RAM, 1,1 GB na HDD, 64 MB 3D grafická karta (GeForce2 Pro)
Výrobce: Enlight Software (www.enlight.com)
Distributor hry: Enlight Software (www.enlight.com)
Distribuce v ČR:  US Action (www.topcd.cz)
Homepage hry: www.enlight.com/joa

Těžký úkol před nás osud postavil. Většina redakce se považuje za muže, proto nebylo lehké s celou touto kauzou jít ven. Nakonec však novinářská čest spolu s nadšením kolaborantky Katky nás dovedla až ke kacířskému závěru – ženy jsou opravdu ve hrách diskriminovány. Abychom o tom přesvědčili i vás, přetiskujeme zde rozhovor se slečnou Zubatou, s níž nyní spolupracujeme na podání žaloby k Evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Dobrý den slečno Zubatá, nejprve byste se mohla čtenářům našeho periodika představit.

Dobrý den, prosím vás mohl byste si trochu odsednout? Já vím, že patříte mezi výjimku potvrzující pravidlo, takže nejste (MOŽNÁ!) tak velké prase jako ostatní muži, ale mohl byste si přesto dát tu židli o kousek dál?

Pardon, (místnost je naštěstí docela rozlehlá) stačí?

Ano, děkuji, tak kde jsme to přestali?

Sama, samička * Sama na koni * A teď už konečně jak to ve hře vypadá doopravdy

U představování.

Á, děkuji. Takže jmenuji se Matylda Zubatá a jsem čestná předsedkyně známé organizace CHJHAS (Chlapi jsou hnusní a smrdí) a domnívám se, že náš název plně vystihuje naši činnost. Snažíme se všemi prostředky vyčistit svět od bezpráví, které jsou na našich členkách páchána ze strany těch necitlivých tvorů, kteří ovládají tuto planetu. Představte si (sl. Zubatá přechází ze standardního ječáku do tóniny, která snad má připomínat pláč), že zrovna včera chudinka Oldřiška, naše novicka, včera omdlela, když ji náhle oslovil jakýsi nezodpovědný buran. Sice se ukázalo, že ji jen nesl peněženku, kterou zapomněla v trafice, když kupovala denní tisk, ale stejně…. Správný muž má přece ženu oslovovat písemně a ne takhle náhle. Vždyť mohla umřít! Chápete to?

(redaktor souhlasně přikyvuje) Ale k věci, slečno Zubatá – proč jste se obrátila na náš magazín?

Víte jde mi o jednu věc, rovnoprávnost a zastavení diskriminace žen. To znamená konec těm prasáckým aktivitám…..

Promiňte ale čas nás tlačí, o co konkrétně jde?

Zase! Zase to utlačování! Kvůli tomu, že chlapi nezvládají sledovat myšlenky ani třicet minut, je na každé interview vyhrazeno naprosté minimum času. To je nehoráznost! Přitom jen důkladná debata dokáže přinést zvážení všech pro a proti a následné adekvátní rozhodnutí. Já všem po válce říkala, nevolte komunisty, soudruzi, musíme to prodiskutovat. Ale oni ne a takhle to dopadlo!

To vypadáte docela mladě… (redaktor se při této nehorázné lži ani trochu nezačervená)

Vy prase! Běžte ještě o pět metrů dál.

Metoda lození na žebřík je další z řady archaismů, jichž se tvůrci dopustili * Zbraně jsou hezké, ale nejdou použít * Povedlo se mi spediální kombo

Promiňte (redaktor se posunuje docela s úlevou, protože zjišťuje, že sl. Zubatá disponuje deštníkem s dlouhým dosahem, kterým celkem šikovně máchá), tak tedy co vás k nám přivedlo?

No kdybyste mě nechal domluvit, tak už u toho dávno jsme! Vy jste přes ty hry, že? No to je prosím děs! Samá krev, rvačky a alkohol! A samozřejmě – samí chlapi, kde je nějaký hrdina, musí to být muž. S tím už jsem se nějak smířila, ale když jsem nedávno na ČT2 viděla, co jste vy sprosťáci, udělali s jedinou známou herní hrdinkou, Larou Croft, začala jsem psát na všechny strany. To víte, jsem od přírody inteligentní a neuniklo my, jak VY (sl. Zubatá vstala a současně s pohledem skrytým za skla o tloušťce vyčíslitelné jen v jednotkách centimetrů vystřelila svůj deštník směrem k redaktorovi, čímž nebohého novináře shodila ze židle), schválně děláte z ženy coby hlavní hrdinky idioty!!! Copak jste si nevšiml jak SCHVÁLNĚ byla ta hra (pravděpodobně Angel of Darkness – pozn. redakce) tak blbá? No a teď když jsem navíc viděla tu novinku, Johanku z Arku, už jsem nemohla dál a tak jsem tady.

Co se vám na té hře tak nelíbí? (redaktor se už sesbíral ze země a škrábe se na židli)

Hře?! (opět další pád, tentokrát úlekem) To je manifest! Naprosté zesměšnění postavení ženy ve společnosti. Vždyť ta věc je pouze alegorii na ženu uvázanou v kuchyni!

Jak to myslíte? (druhý pokus, tentokrát se žurnalista raději drží křečovitě opěradel)

Pane redaktore, zkoušel jste TU věc? Asi ne, protože pak byste se tak hloupě neptal. Od začátku do konce tam Johanka nedělá nic jiného než seká, zabijí a likviduje. To vše za pomocí pouhých dvou tlačítek myši! Cvak, cvak, cvak, bum – jeden k zemi. Cvak, cvak, cvak, bum – druhý. Cvak, cvak, cvak, cvak, cvak, bum – když náhodou narazíte na někoho silnějšího. Vám to nic nepřipomíná? Ne? No typickej chlap. Tak já vám to prozradím mládenče, to je jednoznačně zobrazení naklepávání řízků. Cvak, cvak, cvak, chápete?

Budovy jsou většinou jen potexturované krabice, do nichž nelze vstoupit * Vypadá to hrůzostrašně, ale je to normální počet nepřátel, se kterými si celkem jednoduše poradíte * Ve většině misí můžete mezi chraktery libovolně přepínat

(viditelně ne, ale redaktor je profesionál) Zajímavá myšlenka, ale účelem je přeci spojovat údery do speciálních kombinací – tzv. komb…

Autoři tohoto svinstva se viditelně o mně doslechli, a tak se to snaží nějak zamaskovat, ale to mě, Matyldu I., nemůže rozházet. Víte na co jsem přišla? Oni ty řízky asi v té Anglii nebo kde naklepávají paličkou střídavě z obou stran – tím mohou vznikat, jak vy říkáte, ty komba. Výsledek je ale stejný, nikam se ženská nepouštěj, ale raději zůstaň doma u hrnců a vař!

To je tvrdé obvinění, ještě něco se vám na hře nelíbí?

Něco?! Nelíbí se mi skoro všechno. Ono se mi o tom těžko vypráví, já se vždycky rozruším, a když vidím tzv. mapy, na kterých se hra odehrává, nevím, jestli mám plakat nebo řvát.

(přes úpěnlivá přání novináře se sl. Zubatá rozhoduje pro to druhé) Celá ta věc je tvořena prakticky jednou jedinou cestičkou, po které uživatel musí projít, aby se dostal k cíli. Prochází, poráží nepřátele (pointu už jsem vám vysvětlovala) a na konci, NA KONCI DOSTANE ODMĚNU. Kde je nějaká volnost, svoboda, ptám se já? Ano, graficky vypadá svět rozsáhlý a bez hranic, ale zkuste přeskočit půlmetrovou ohrádku nebo projít keřem – nepůjde to a víte proč? Opět muži a jejich pohled na ženu. Ráno vstát, naklepat řízky (=udělat jídlo, v tomto případě snídani), mezitím se proběhnout (=věšení prádla), další klepání řízků (=oběd) atd. atd. a nechtějte po mně, abych vám vysvětlovala, co znamená ta večerní odměna!

Tentokrát mezi svými * Strategický režim *V dalším z urputných bojů

Dobře, ale v Johance z Arku je možnost hrát i za další postavy, mužské.

Pane redaktore, jste tak naivní nebo to na mě hrajete? To je jasná právní klička kvůli potahanicím se soudy, ale na mně si nepřijdou! Přeci nebudete hrát hru, která se jmenuje Johanka z Arku aniž byste ji neprožil v roli této hrdinky! Navíc vzhledem k jakémusi zlepšování se (opět typicky mužský výmysl, oni totiž vždy svůj neúspěch odbývají slovy: „Dnes jsem unavený, příště to bude lepší“) se musíte rozhodnout, které z postav dáte přednost a garantuji vám, že většina se rozhodne pro Johanku.

Co si myslíte o použití těchto RPG prvcích ve hře?

Zde jsem odhalila další útok, proti nám, ženám. Nepřímo nám bylo tímto vytčeno, že jsme tlusté. Inflace bodů je totiž obrovská, a tak na závěr máte z útlé dívky Johanky s váhou 10, desetkrát těžší bojovnici, která tak, jak jsem zjistila, také měla vypadat. Právníci to však autorům zatrhli a tloušťku nahradili „sílou“, to však nic nemění na další hrozivé ukázce mužské hrubosti.

Wars and Warriors: Joan of Arc se ale také chlubí strategickými prvky. Johanka tedy není v boji sama, ale bojuje s ní početný dav věrných.

Opět vás musím zklamat, mladíku. Zase jste tvůrcům naletěl. A musím říct, že zde je jejich provinění ještě horší než v předchozích případech. Snaží se totiž zastírat své přesvědčení! Pod rouškou pomoci tlupy spolubojovníků se však skrývají neochotná holátka, která v bitvě neobstojí, pokud jim nějaký hrdina (přirozeně Johanka) nepomůže. To je jasný důkaz naprostého citové vydírání. Copak na mně si nepřijdou, slovo cit nepoužívám už od druhé světové, ale co nebohá nezkušená děvčata, ty snadno podlehnou a pomohou prohnaným spolubojovníkům a začnou se rvát i za ně.

Rybičky, rybičky, Johanka jde! * Výběr dopravního prostředku je jednoduchý - kůň nebo nic *Další grafický efekt komba

Chlapi samozřejmě neposlouchají anebo se jedná o naprosté budižkničemu. Postavíte je na místo a oni nevidí dál než za špičku svého nosu. Pouze však v případě, pokud se náhodou někde po cestě k určenému cíli nezaseknou o nějakou překážku.

Hmm, přesto, nenajdete na hře nějaká pozitiva?

Snažila jsem se, ale opět mě napadají jen samé chyby, jak vy tomu říkáte, brouci?

Bugy, slečno Zubatá, bugy…

Ach tak, no tak těhle brouků je ta věc plná. Dokonce i tak zajímavou věc jako jízdu na koni, kterou tam bezpochyby při nějaké záškodnické akci implantovala některá z našich zahraničních spolupracovnic, dokázal ten odporný mužský element narušit a poškodit. Kůň se dosti špatně ovládá, ale na to by se dalo zvyknout. Ovšem, že občas běží dva metry nad zemí anebo se naopak hrabe v hlíně, to už se jen tak překousnout nedá. Víte, já jsem tolerantní, ale čeho je moc toho je příliš. (sl. Zubatá rázně bouchne deštníkem tak, že udělá díru do podlahy)

O linearitě už jsem mluvila, ale možná jste mě špatně pochopil, míra ženské nesvobody je zde vyzdvihnuta do nepředstavitelných výšin. Představte si, že některé překážky jsou neviditelné! Žena chce trošku odbočit z cesty a nemůže! Nevyšplhá ani do malého kopečku! Neprojde křovím a nevleze se do metrové skulinky. To má být další důkaz neschopnosti ženy a pokus donutit ji vrátit se k plotně?! Nebo je to jenom snaha zdiskreditovat naši bájnou předchůdkyni obsazením do nemožné hry?

Obávám se, že obojí, protože, možnost střílet skrz zdi, máchat mečem přes železnou bránu anebo střílet do chumlu protivníků a přátel aniž by se člověk musel obávat, že zasáhne spolubojovníka jsem opravdu v žádné mužské hře ještě neviděla.

Moc vlků, zajícova smrt? * Nahrávání mise trvá docela dlouho * Právě sledujete přestřelku skrz hradní věž

Dobře, čili kdybyste měla hru zhodnotit, co byste o ní řekla?

Podívejte se, myšlenka v obsazení hlavní role není vůbec špatná. Ovšem to pak nemůžete dát hru vytvořit bandu smradlavých a špinavých chlapů odněkud ze zapadákova. Ti ji přetvořili do takové obludné podoby, že zkrátka nemůžeme mlčet. Dost bylo diskriminace! Je na čase těm pacholkům ukázat, že i žena může hrát důstojnou roli v interaktivní zábavě.

Pod tíhou důkazů je nutné uznat, že slečna Zubatá má pravdu. Wars and Warriors: Joan of Arc je opravdu nepovedenou hrou. Myšlenka není špatná, ale výsledkem není to, v co jsem doufal – zajímavá kombinace akce a strategie. Libovolné přepínání mezi strategickým a akčním režimem je sice zajímavé, nicméně značně nepraktické, protože poslat samotnou skupinku vojáků někam bez vlastní kontroly a pomoci v boji, znamená odepsat je z dalších svých válečných plánů. Co si neuděláte sami, tak nemáte. Hra se pak zvrhává v jakousi nikdy nekončící mlátičku, poněkud dražší simulátor klikání myši. 

Navíc je zde opravdu neuvěřitelné množství chyb, které už tak rozporuplnou hratelnost srážejí ještě o pár stupínků dolů. Narozdíl od našeho hosta sice považuji Johanku za hratelnou hru, nicméně jen s velkými obtížemi, sebezapřením a vymazáním z paměti fakt, že se píše rok 2004 a na trhu je spousta jiných, mnohem lepších her.

Grafika: 6/10
Zvuky: 6/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 3/10

Nevhodně skombinovaná akce se strategii, která se zvrhává v zuřivou mlátičku s obrovským kvantem chyb.

Celkové hodnocení: 4/10