Recenze: Medieval 2: Total War – poklekněte, přichází král

Nejnovější díl série Total War se přiřítil na naše monitory s vervou a hlasitostí novorozence. Přesto nemůže popřít fakt, že nepřináší žádné změny a pouze oprašuje léta známé principy. Na druhou stranu to dělá dokonale. Tak dokonale, že absenci inovací bez váhání odpustíme a ještě nám zůstane čisté svědomí.

Platforma: PC
Typ hry: RTS
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: Procesor 1,5 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Procesor 3 GHz, 1 GB RAM, 256 MB grafická karta
Testovací konfigurace: AMD 64 3000+, 2,5 GB RAM, ATi X800 256 DDR3
Výrobce: Creative Assembly
Vydavatel: Sega (
www.sega.com)
Distributor v ČR: CD Projekt (
www.cdprojekt.cz)
Homepage:
www.totalwar.com
Cena: 899 Kč
Objednat hru na shop.Doupe.cz

Dvě hry v jedné? Zapomeňte na šílené pokusy, které v drtivé většině případů vyvolají namísto pochvalného pokyvu hlavy záchvat smíchu. Vzpomeňte na sérii Total War a její kombinaci takticko/akčního módu. Ono to jde. A jde to dobře. To a mnohem víc už Total War dokázala několikrát a dokazuje to i tentokrát.

Medieval 2: Total War rozhodně nepatří mezi tituly, které by překypovaly originalitou. Od prvních minut se budete cítit doma, pokud jste hráli některý z předchozích dílů série. Konkrétně hlavně Rome: Total War a původní Medieval. Z prvního jmenovaného hra přebírá drtivou většinu... prakticky všeho, s Medievalem má společné dějové zasazení. Budeme si opět hrát na statečné rytíře středověku; což spočívá hlavně ve třech činnostech – obléhání, bojování a bránění.

Bez plánu ani ránu

Než přijde na samotný útok, musíte vše důkladně naplánovat. K tomu poslouží taktická mapa, tradičně vypiplaná pomůcka, díky níž je hraní o poznání jednodušší. Samozřejmě v principu – snažit se musíte, a to hodně. Tímto jen chci naznačit, že nic není složité, jak by se mohlo zdát. Taktický režim vlastně připomíná šachy – taky budete ze začátku zmateně koukat na dva pány v brýlích a šedém svetříku, jak bez hnutí brvy hrají dlouhé hodiny tutéž hru, ale až pochopíte, jak na to, přidáte se. Jen asi nebudete hned tak dobří. Dostane se vám nicméně zábavy srovnatelné s kteroukoliv tahovou strategií: budete jezdit s figurkami vašich jednotek po mapě a zabírat cizí města, v nich si pak začnete budovat ještě větší armádu, abyste mohli zabrat další města... a skončíte, až bude na všech hradech v okolí viset pouze vaše vlajka.

  
Kdo je tady šéf? Tak kdo?! * Úsměv... * Je vás tady nějak moc, všechny vás nepoberu...

Pochvalu si zaslouží nové zpracování mapy. Už nejde o statické vyobrazení několika kopců a lesů; prostředí mapy je plně interaktivní. Nejlépe si tento pojem představíte na základně názorného příkladu. Představte si vojáky a les. Teď si představte, že přesunete vojáky do lesa. Co udělají? Schovají se, aby je nepřítel neviděl. Na vaší mapě se o nich záznam samozřejmě povede, abyste s nimi mohli nadále plynule manipulovat – ovšem soupeř může snadno naletět a pokud bude nucen přes les projít a vy mu v příhodný moment vpadnete do zad, může utrpět velké ztráty.

Obchod, základ úspěchu?

Přínosnou obměnou prošel také obchod. Nemyslím teď ten mezi národy – autoři zapracovali na systému, který umožňuje zabírání strategických pozic (na důležitých cestách jsou v pravidelných intervalech rozmístěny ikonky různých surovin, které zaberete právě tak, že na ně postavíte obchodníka). Se svým obchodníkem pak můžete vydělat balík na tom, že zaberete všechny suroviny v okolí – nepřítel je pak od vás bude nucen kupovat. V krajních případech takto můžete ekonomiku protivníka úplně zlikvidovat; trh je otevřen všem možnostem a nebrání vašim obchodníkům dokonce ani jít na nepřátelskou půdu. Klidně se může stát, že vaši obchodníci ovládnou i sousední trhy.

Hrady jsou sice pro středověk zcela typické, Medieval 2 však klade velký důraz i na obyčejná města. Důležité je složení vašeho království co se poměru hrady:města týče. Důvod pro to budete mít prostý: zatímco hrad poslouží jako obrněná pevnost, neboli útočiště před případným odvážlivcem, který by se odvážil vstoupit na vaše území; město je centrem kulturního a ekonomického dění, neboli zdrojem financí pro bitvy. „Systém měst a hradů“ přináší hlavní plus v nových taktických možnostech – města vám dovolují soustředit se na ekonomiku a opomíjet obranu. Můžete se jednoduše se všemi sousedy dohodnout na vzájemném neútočení a ušetřit tak finance za výstavbu drahých hradů. Armádu však i přesto potřebujete a máte (jak jinak) i zde několik možností. Buďto se spolehnete na „mobilní variantu“, která spočívá v hradu umístěném nadosah všem městům a častém přesouvání za bitvami; nebo můžete v případě nouze za tučný obnos proměnit některé z měst na hrad.

  
Ta tráva je opravdu otravná * Letem, světem, Medievalem * Bitva začala!

Úloha měst a hradů je případ od případu jiná, dost často se i mění v závislosti na tom, jak vaše říše poroste. Široké taktické možnosti máte i zde – a tak můžete ovlivnit prakticky všechno, co, ať už přímo či nepřímo, souvisí s ekonomikou. Důležitou roli hraje výběr zaměření jednotlivých měst (hrady slouží hlavně jako zdroj vojenské síly, máte tedy u nich jasno, k čemu poslouží). V zájmu efektivity musíte rozmístit hlavní činnosti mezi více měst a každé zvlášť podrobit specializaci. Přeneseno do praxe: někdo bude jen těžit suroviny, někdo zase jen vyrábět jídlo pro jednotky v hradech a někdo se bude specializovat přímo na výrobu vojáků. Stará známá klasika: těžíte suroviny, následně za ně postavíte budovy (kasárna, cvičiště apod.) a z těch potom kousek po kousku sestavujete stohlavé armády.

Bitva nepočká

Pořád vyjednávat a draze si mír kupovat je dlouhodobě neúnosné, a tak na boje vždy nakonec dojde. Kde vojáky vzít a jak je vyrobit jsme si řekli, takže už zbývá před samotnými boji vyřešit jen jednu otázku – jak dopravit vojáky k cíli. Přesun jednotek po mapě probíhá v symbolické rovině; armáda je zastoupena roztomilými panáčky, kterými posunujete směrem k/od nepřítele. Musíte přitom dbát na zákonitosti okolního terénu: cestujete po mořích a řekách, vylézáte na vrcholky hor, schováváte se v lesích... A s těmi zákonitostmi je to zde dotaženo do takových detailů, že po každém terénu trvá cesta jinak dlouho. Rovinku máte zdolanou za pár tahů, kdežto kopcovitý terén sežere i dvakrát tolik času. Nemluvě o plavbě po moři.

  
Pořád byste se jen vraždili * Čekání je úmorné * Začíná se zvedat vítr

Pouhým přesouváním jednotek byste si mohli snadno naletět; na mapě máte jen omezený dohled. Musíte proto myslet jak na zadní vrátka (pokud je ve vaší družině generál, můžete v mžiku postavit pevnost a lépe se bránit nepřátelskému náporu), tak případné komplikace předvídat (k tomu poslouží rozhledny, které se vyplatí umísťovat na strategicky výhodné pozice a zvětšovat si tak výhled po mapě).

Jdeme na pole... bitevní, samozřejmě

Taktický režim je sice fajn a nevyplatí se ho podceňovat, nejvíce srandy si ale užijete až na bitevním poli. Před fází „bavící“ si však projdete etapou soustavného „obdivování a zkoumání“. Po prvním vstupu do akční části hry jednoduše přijde šok. VELKÝ šok. Musím použít klišé o dech beroucí grafice – zdejší vizuální zpracování vám totiž dech rozhodně vyrazí, a to dost možná i několikrát za sebou. Tak předně – vojáci v armádě už nebojují jako celek, ale každý sám za sebe. Čert však vem detailní provedení jednotlivých postav, všechny ty obličeje, věrné pohyby a další drobnosti, které nahrávají atmosféře… Sice jde o prvky přínosné a podstatné – nicméně to hlavní spočívá v něčem jiném. Na bojišti jsou tentokrát lidé, kteří se snaží přežít. Nejsou výjimkou situace, kdy budete na dění na monitoru jen s úžasem zírat. Sledovat Medieval 2 v akci je zážitek, kterému by se mohl vyrovnat leckterý historický film. Konečně jsem se při hraní cítil jako skutečný generál, který sedí ve stanu nad bojištěm a pohybuje jednotkami. Ne „jen“ jako hráč mající v ruce cínové vojáčky.

Zpracování bitev ničím nepřekvapí. Intuitivní ovládání je zárukou maximální zábavnosti, často se měnící mise také. Medieval 2 přitom ani tak neservíruje různorodé úkoly, jako spíše překvapí jejich zpracováním. Díky zasazení do středověku se neustále něco děje; konkrétně je každou chvíli něco vynalezeno, na začátku patnáctého století zase budete svádět bitvy o Nový svět a vaše putování zakončíte s několika misemi, v nichž hlavní roli sehraje střelný prach. Ostatně rozdílnost misí se projevuje také tom, že si musíte neustále zvykat na nové způsoby boje. Třeba onen střelný prach; je sice mnohem účinnější než obyčejný meč, ovšem soupeř vás během nabíjení může v klidu probodnout. Takže? Všeho s mírou a hlavně jednotky kombinovat, kombinovat, kombinovat.

  
Dneska je krásný den * V tom lese jsem viděl Karkulku s mečem! Ha! * Hoši, vidím vás rozmazaně. Co jste mi to dali do pití?

Značné rozdíly jsou i mezi hratelnými národy, kterých je zde něco kolem dvaceti. Rozepisovat se o nich ale zbytečně nebudu – jde vesměs o staré známé –  takže jen pochválím jejich vyváženost (každý vyniká v něčem jiném, ale nikdo zřetelně nepřevyšuje ostatní). Co už ale v souvislosti s národy rozvést musím, je kampaň. Samozřejmě můžete počítat s kvantem misí, které zabaví na dlouhou dobu. A samozřejmě se u nich budete bavit. Nejlepší ovšem přijde až na podruhé, napotřetí, napočtvrté... to se totiž dozvíte, že kampaň můžete opakovat do nekonečna za každý z národů. Nebo přinejmenším dvacetkrát – a to je doba, jež se nekonečnu přinejmenším blíží.

Hrrr na ně!

Závěrem zbývá probrat ještě trojici zvuky/umělá inteligence/lokalizace. Všechno tohle tady totiž sehrává důležitou roli a byla by škoda něco vynechat. Třeba zvuky, ty jsou nedílnou součástí atmosféry a bez nich by byl požitek z bitvy sotva poloviční. Vojáci jinak hekají, když máte úplně přizoomováno, a jinak když si létáte jako pták nad mraky. Umělá inteligence protivníkovi armády je na tom podobně – taky dělá pokaždé něco jiného. Ovšem zde už jde o zápornou vlastnost: často si budete trhat vlasy nad tím, když protivník uteče z bitvy, jako by mu teklo do bot, a přitom nad vámi bude mít výrazně navrch. Na druhou stranu „často v Medievalu“ je stejně jako „občas jinde“, takže nejde o tragédii, která by nějak převážila celkový dobrý dojem. A konečně k lokalizaci – hra je plně v češtině, což jistě oceníte, i když není překlad stoprocentní.

Světlé stránky hry
  • Permanentně bavící hratelnost
  • Nekončící kampaň
  • Úžasná grafika
  • Zvuky
  • Lokalizace
Temné stránky hry
  • Nic extra nového
  • Občas překvapí AI

Na úplný závěr si neodpustím další dávku superlativů. Medieval 2 je opravdu skvělá hra, která by žádnému stratégovi neměla chybět. Graficky dokonalá, hratelnostně vybroušená… sice ne kdovíjak originální, ale přesto permanentně baví, takže si není nač stěžovat. Berte všemi deseti, nebudete litovat.

Grafika: 9/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 9/10

Medieval 2: Total War přebírá žezlo po svých předchůdcích a opět aspiruje na titul nejlepší strategie letošního roku.

Celkové hodnocení: 8,8/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Strategie
Výrobce: Creative Assembly | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 11. listopadu 2006
  • Permanentně bavící hratelnost
  • Nekončící kampaň
  • Úžasná grafika
  • Zvuky
  • Lokalizace
  • Nic extra nového
  • Občas překvapí AI
Diskuze (21) Další článek: The Sims2: Seasons jako Roční období

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,