Recenze: Resident Evil: Deadly Silence – boj o přežití

Resident Evil slaví desáté narozeniny a k této příležitosti byl nadělen hráčům dárek v podobě konverze původního titulu na handheld Nintendo DS. Čeká nás spousta zombíků a polomrtvých příšer, na které narazíte během záchranné mise, která se zvrtne v boj o přežití. Lehké to určitě nebude, ale život je dostatečná odměna za úspěch.

Platforma: Nintendo DS
Multiplayer: ano (2-4 hráčů)
Ukládání pozice na kazetu: ano
Výrobce: Capcom
Vydavatel: Nintendo
Distributor v ČR: Conquest (
www.nintendods.cz)
Homepage:
http://www.deadlysilence.co.uk/

První Resident Evil spatřil světlo světa v roce 1996 – tedy přesně před deseti lety – a to na konzoli PS. Od té doby se stal tak populární, že vyšlo velké množství pokračování či remaků snad na všechny druhy modernějších herních systémů, včetně osobních počítačů či konzolí od Nintenda. Herní žánr survial horor existoval sice již dříve, ale teprve Resident Evil ho proslavil. V dnešní době ale už RE není jen úspěšná videohra, ale i název pro film, řadu knih, stolních her a další věci.

  

Oživování probíhá foukáním do mikrofonu * Zombie rádi koušou * Grafika není stavebním pilířem hry

Klasika bez inovací

Příběh RE:DS začíná ve chvíli, kdy je vyslána jednotka S.T.A.R.S. do neznámé rezidence, ve které se ztratil Bravo team a nejsou po něm žádné stopy. V této jednotce vysoce kvalifikovaných agentů je také Chris Redfield a Jill Valentine – hlavní hrdinové celé hry. Když S.T.A.R.S. dorazí na místo, zjistí, že se ztratili i někteří jejich členové a nezbývá jim nic jiného, než se rozdělit a pokusit se je najít a prozkoumat celé obydlí. Po chvíli ale zjišťují, že mají co dočinění s nadpozemskými silami.

Ačkoliv má první verze na Nintendo DS podtitul Deadly Silence, jedná se o přímou konverzi originálního Resident Evil, který vyšel v roce 1996. Hrát můžete za dvě různé postavy, které se mezi sebou liší krom pohlaví také obtížností. Zatímco Chris Redfield je silnější a úspěšnější v boji, tak může mít ve svém inventáři jen 6 předmětů, a je ochuzen o některé schopnosti. Jill Valentine je sice pro boj méně vhodná, ale na druhou stranu může mít schováno po kapsách více předmětu a má také více dovedností, které hru usnadňují.

Hned na začátku hry si každý hráč všimne kontroverzní 3D grafiky a především naprosto zastaralého systému ovládání. Postavička se ovládá klasicky pomocí směrového kříže, ale problém je v tom, že šipka dopředu (nahoru) znamená „jít za nosem“, levá a pravá šipka pak jen otáčejí hrdinu kolem své osy. Před deseti lety bylo toto ovládání možná to nejlepší, co tvůrci dokázali vymyslet, ale v dnešní době existují pokročilejší a oblíbenější metody. Vývojáři se dle mého názoru neměli zakonzervovat a některé prvky hry měli inovovat. Zmíněná grafika je mírně kostičkovaná a na mě určitě dobrý dojem neudělala a nemohl jsem ji akceptovat ani po delší době hraní.

  

Přehledný inventář a mapa * Ten pavouk vypadá přátelsky * Tři na jednoho – srabi

Abych ale jen nekritizoval, musím pochválit rozvržení na obrazovky. Na horní nedotykové je mapa rezidence, takže hráč má vždycky přehled o tom, kde se právě nachází, popř. kudy se může dostat nazpátek. Na dolním dotykovém displeji je potom situováno samotné hraní. Stylus, resp. díky velkým tlačítkům stačí palec bez návleku, je pak využíván při ovládání inventáře, menu či pro řešení různých puzzlů, mezi které patři například vyrovnávání vah, a bez jejichž správného vyřešení není možný další postup hrou. V těchto minihrách se využije i mikrofon, konkrétně při oživování svých přátel, které probíhá pravidelným foukáním na konzoli.

Jak se vypořádat se zombíky

Kampaň Resident Evil má dva různé módy – Rebirth a Classic. Zatímco Classic je přímou konverzí původního titulu z roku 1996, tak Rebirth je trošku upravený pro lepší využití potenciálu dotykové obrazovky. V Classicu se tak s žádnými puzzli nesetkáte, Rebirth jich ale obsahuje habaděj. Dotyková obrazovka se mnohdy použije i při boji. Vejdete-li v Rebirth módu do některé nové lokace, může se vám stát, že vás hra automaticky přepne do first-person pohledu a vy musíte bojovat tím způsobem, že klepete prstem do obrazovky. Zajímavý nápad, který je ovšem z mého pohledu velmi nedotažený. Zatímco zombíka zabijete téměř bez problémů, tak takový pes při jeho rychlých pohybech vám dá pořádně zabrat. V tomto pohledu první osoby se dokonce ani nemůžete nijak pohybovat či alespoň otáčet. Zkrátka stojíte jako kůl v plotě a snažíte se kudlou zasáhnout nepřítele. Stereotypnost se zde projeví velmi brzy.

Krom nože je další zbraní ve hře pistole. Tu tasíte pomocí bočního tlačítka R, které musíte mít stále stisknuté, a poté pomocí dalšího tlačítka pravé strany střílíte. Se zaměřováním nepřátel byste si teoreticky neměli dělat starosti, ale bohužel opak je pravdou. Hra sice zaměřuje skutečně sama, ale ne tak, jak by si hráč přál. U zombíků obvykle problémy nedělá, ale musím opět zmínit příklad psů, kteří jsou nízko na zemi a navíc rychle běhají. Náboje pak mizí až nepříjemně rychle a přežít útok vlkodlaků dá někdy hodně zabrat.

  

Jedna z miniher * Hrdina má k dispozici i brokovnici * Záchrana je tady

A zde narážím na další nedokonalost této hry – ukládání pozic. K tomu, abyste si mohli hru uložit, potřebujete několik věcí. Za prvé musíte najít černou pásku do psací stroje, poté musíte někde najít psací stroj, teprve potom si hru můžete uložit, přičemž páska lze použít vždy jen jednou. Problém je v tom, že tyto základní stavební jednotky pro ukládání nenaleznete na každém rohu, nýbrž mnohdy i po velmi dlouhém hraní. V případě smrti či vypnutí NDS začínáte od poslední uložené pozice, a to je velice frustrující záležitost, která může od hraní i odradit. U handheldu by zkrátka mělo být ukládání hry umožněno mnohem častěji a Resident Evil je v tomto ohledu odstrašujícím příkladem.

Další nezdar hry jsou animované sekvence, které se objevují nejen při rozhovorech (u kterých se to dá pochopit), ale i při otevírání dveří či nejhorší variantě – při chůzi po schodech. Váš hrdina totiž neumí normálně po schodech chodit, a tak si vy před ně musíte stoupnout a zmáčknout příslušné tlačítko. Video, které následuje, je bez nápadu a fantazie, je zkrátka naprosto zbytečné – konkrétně se jedná o pohled na schody z ptačí perspektivy a jejich pomalé scházení.

Žít nebo zemřít

Inventář hlavní postavy je sice velmi přehledný, ale má také velmi malou kapacitu (6 nebo 8 předmětů). Některé věci, na které narazíte, jsou zbytečné a některé jsou nutné pro další postup hrou. Bohužel vy nikdy nevíte, který předmět je který, a tak se vám dřív nebo později stane, že se vám inventář naplní. V takovém případě nezbývá nic jiného, než „snad“ nepotřebné věci odhodit, což jde ovšem jen na některých místech a ne kdekoliv, jak bývá zvykem.

  

Na začátku hry dostanete šperhák * Takto vypadá přepnutí do first-person pohledu * Musíte ťukat do displeje

Nyní to vypadá, že celá hra je úplně k ničemu a nemá cenu ani dál číst. Není to tak docela pravda. Pochválit musím atmosféru hry, kterou velmi podporují i zvuky a hudební doprovod. Velmi „příjemná“ je i přítomnost tzv. lekaček, které jsou většinou velmi vyvedené. Jedná se například o situaci, kdy na vás z ničeho nic vyskočí dva vlčáci ze zdi. Po příběhové stránce je Resident Evil také velmi zdařilý a určitě zaujme.

Hra krom single-playerového režimu nabízí i multi-player, a to až pro čtyři hráče, kteří můžou soupeřit buď proti sobě ve versus módu, nebo mohou hrát spolu v kooperativním módu. Z technických důvodů musí mít bohužel každý hráč svoji herní kazetu a Wi-Fi Connection není podporováno.

Světlé stránky hry
  • Atmosféra

  • Lekačky

  • Herní příběh

  • Starý dobrý Resident Evil

  • Minihry

Temné stránky hry
  • Špatná 3D grafika
  • Zastaralé ovládání
  • Ukládání pozic
  • Malý inventář
  • Zbytečné animované sekvence
  • Nutná dávka trpělivosti
  • Stereotypní a nudné využívání dotykové obrazovky

Resident Evil: Deadly Silence je hrou, která má mnoho dobrých nápadů, ale také mnoho nedotažeností. Problémem je i jistá klaustrofobie vývojářů z inovací, které by mohli udělat hru z roku 1996 mnohem atraktivnější, zábavnější a technologicky modernější. Sigle-playerová kampaň má ale i přesto svoji sílu a i přes mnoho nedostatků pobaví.

Grafika: 5/10
Zvuk: 7/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 6/10

Hra Resident Evil: Deadly Silence má mnoho nedodělků, které ji degradují o několik hodnotících stupňů směrem dolů, ale atmosféra a příběh spolu s trpělivostí něco přeci jen zachraňují.

Celkové hodnocení: 6/10

Dostupné pro: 3DS
Žánr: Akce | Hororová akce
Výrobce: Capcom | Webové stránky hry
  • Atmosféra
  • Lekačky
  • Herní příběh
  • Starý dobrý Resident Evil
  • Minihry
  • Špatná 3D grafika
  • Zastaralé ovládání
  • Ukládání pozic
  • Malý inventář
  • Zbytečné animované sekvence
  • Nutná dávka trpělivosti
  • Stereotypní a nudné využívání dotykové obrazovky
Váš názor Další článek: Dark Messiah of Might & Magic v obrazech

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,