Recenze: Tony Hawks American Wasteland - složitá jízda

Počítačové hry se často snaží přiblížit realitě. Stejný směr se pokusila nabrat i skateboardová série Tonu Hawk a přináší široké možnosti, které se mohou pomalu měřit se skateobardingem skutečným. A to je možná problém.
Kapitoly článku

Platforma: PC, PS2, Xbox, Xbox 360, Gamecube 
Žánr: simulace skateboardingu
Výrobce: Neversoft (
http://www.neversoft.com/)
Vydavatel: Aspyr (
http://www.aspyr.com/)
Distributor v ČR: CD Projekt (
http://www.cdprojekt.cz/)
Minimální konfigurace: Pentium 1,2 GHz, 256 MB RAM, 3,5 GB HDD
Doporučená konfigurace: Pentium 2,0 GHz, 512 GB RAM, 3,5 GB HDD
Testovací konfigurace: Athlon 64 3200+, 1 GB RAM, GeForce 6600 GT, 3,5 GB na disku
Homepage:
http://www.th-american-wasteland.com/
PS2 Recenze: http://www.doupe.cz/h/Konzole/Ar.asp?ARI=112526&CAI=2132

Naše videorecenze na Tony Hawk`s American Wasteland

I když to tak možná občas nebude znít, měl bych předeslat jednu věc. Při hraní Tony Hawk`s Amercian Wasteland (snad vám bude stačit označení THAW) jsem se skvěle bavil. Přesto však nebude tento článek žádnou pochvalnou ódou na novou hru, právě naopak.

  
Ten film stejně nestojí za nic * Křůůůp! * Přichází anděl strážný, a nebo spíš ďáblice

Neversoft se pokusili hned o několik odvážných činů v jednom díle. Předně bych se měl zmínit o množství různých triků a způsobů, jak se na prkně prohánět ulicemi. Autoři totiž vzali snad všechny možnosti, které kdy do série zahrnuli, a potom je po vzoru pejska a kočičky hodili do jednoho hrnce, kam ještě přidali nápady nové. Snad každé dítě ví, jak to dopadlo s dortem ve Večerníčku, a THAW bohužel dopadl podobně.

Chobotnice na start!

Jste chobotnice? Dobře, dobře, otázka trochu matoucí, navíc s jasnou odpovědí, ale bystřejší již tuší, kterým směrem se zatoulaly mé myšlenky. Pouze chobotnice by bez problémů ovládla veškeré kombinace, které vám THAW přináší. Slovy čísel potřebujete k ovládání více než čtrnáct kláves, což při obvyklém počtu prstů značí buď přebytek kláves, nebo nedostatek prstů. Je pravda, že některé z nich využijete častěji (bez ollie se těžko odlepíte ze země a dokonce i mistr flatlandu Rodney Mullen si občas vyskočí), jiné zase ne, ale i tak se budete často potýkat s jejich kombinacemi.

Autorům totiž nestačilo, že jste dříve museli stisknout dvě tlačítka najednou ve správný okamžik, rozhodli se, že pohádkové číslo tři je pro tento účel lepší. Navíc některé z kombinací přinášejí hned několik efektů, které se liší pouze v detailech. Hráči bojovek, kteří jsou zvyklí vymačkávat přesné kombinace s přesností na jednotlivé obrazové snímky, se asi domnívají, že dělám z komára velblouda, tady ale nejsme u bojovky. Často se vám tak stane, že veškerý efekt vaší snahy vyprchá, protože jste udělali nějakou drobnou chybku - jako třeba že jste si nenajeli úplně kolmo, ale lehce zešikma. Hned se změní trik, který provedete, a z krásné kombinace se stává něco jiného.

  
Taky vás mám rád, hoši * Mindy se naštěstí učila ožralštinu * Godzilla!

Naštěstí si toho byli autoři do jisté míry vědomi, takže se z jedné kombinace velmi rychle může stát úplně jiná. Po chvíli přestanete plánovat své triky dopředu a uvědomíte si, že jezdíte tak, jak vám hra překážky přinese. Hlavně na začátku je to dokonce i odůvodnitelné, protože jako nově příchozí do Los Angeles asi neznáte veškerá zákoutí, takže jezdíte spíše naslepo, než byste si vytyčovali nějaké cíle. Ale časem, jak roste vaše znalost prostředí, již toto odůvodnění slábne a nabízí se otázka, proč tomu tak je.

Jak si postavit vlastní skatepark

Nedokážete si představit kombinaci herního a comicsového vyprávění? Tady jasně uvidíte, jak se pár týpků snažilo obnovit Skate Ranch. Ale výsledek stál za to

   

Odpovědět si můžete vlastně už v okamžiku, kdy hru spustíte. Již navigace v menu ukazuje, že hra je hlavně určena pro konzole. Na tom by nebylo nic špatného, ostatně i kultura konzolového hraní s pohodlným posezením u televize je celkově tématice bližší, ale v předělávce samotné se najde několik nedostatků. Svou myš můžete klidně odložit, protože ovládání je čistě klávesnicové. Hlavně zpočátku je lehce problematické - veškerý popis tlačítek je podle jejich funkce, nikoliv podle přiřazené klávesy. Takže ve chvíli, kdy zběsile mačkáte G pro návrat zpět, si pomalu začínáte uvědomovat, že byste raději měli hledat klávesu pro grab triky. Možná drobnost, ale vzhledem k tomu, jak často se vás hra na něco ptá nebo ukazuje, co je třeba zmáčknout, je to zbytečná chyba.

Los Angeles vás vítá

Opusťme ale konečně zakleté vody ovládání, se kterým těžko něco uděláme do doby, než budou hry ovládány myšlenkami, a přesuňme se konečně ke hře samé. Již jsem se nenápadně zmínil, že budete nováčky v Los Angeles. Váš sen stát se největší hvězdou na kolečkovém prkně vezme za své hned při vystoupení z autobusu. Místní vám totiž velmi názorně ukáží, jaký je jejich názor na přistěhovalce a po jasném comicsovém uvítání se válíte na zemi bez věcí. Naštěstí se vás ujme Mindy, pouliční kreslířka comicsů,  aby vás přestavila některým svým přátelům. Právě její díla vás provázejí celým příběhem, pokud se tedy nerozhodnete místo příběhové části hrát část klasickou, která je pojata stejně jako první díly Tony Hawk`s Pro Skater.

  
A už je to jasné, T-Rex bude vyhuben * Sprejerská vložka * Hmm, vstup na ranč bude těžší

Skončil jsem ale u Mindy, jak vás představuje několika výraznějším tvářím místního skateboardového světa. Většina z vašich přátel vás naučí nějakému tomu triku, což je krásná myšlenka, jak postupně hru objevovat. Bohužel vzhledem ke všem možným kombinacím vás možná lehce zarazí, že velmi dlouho nebudete moci dělat některé ze svých oblíbených triků z předchozích dílů. Když si vezmu, že dříve zmíněné flatlandy, čili dovednosti pouze na zemi bez výskoku, se vám otevřou až někdy okolo poloviny hry, možná pochopíte mé rozčarování. Na druhou stranu, rozšiřování vašich statistik je děláno pomocí úkolů od skateboardových prodejců, které jsou jednou za čas k dispozici. Uděláte dostatečně dlouhý manual? Zvedne se vám schopnost jezdit v manualu. Co obří air? Úplně to samí, jen se schopností skákat.

S učením se novým dovednostem jsou spojeny ještě další věci. Je krásné, že nemáte vše nejednou, nebo že se vám najednou, z ničeho nic, nezpřístupní nová dovednost. Každý nový trik si musíte nejdříve vyzkoušet a naučit se jej v nějakém úkolu, a až pak jej můžete volně používat. To však je dvojsečná zbraň, protože nemáte kde jinde, než v oněch úkolech, si dovednosti natrénovat. A ve chvíli, kdy máte za sebou sérii úkolů, v níž postupně děláte různé triky, a najednou na vás někdo vybafne, že teď máte z místa udělat nějakou novou techniku, tak neúspěch často značí nutnost opakovat předchozí části daného úkolu. Naštěstí, pokud jste dostatečně rychlí, je zde možnost restartovat si jen onu poslední část úkolu; a této možnosti využijete častěji, než by se občas líbilo.

To je kchůl

Ať tak, či onak, většina úkolů je stylových. Pokud umíte obstojně anglicky, tak si užijete dostatek zábavy třeba jen okolo všech těch zadání a dokončení, které samozřejmě běží v engine hry. Díky tomu, že narazíte na hromadu různých postaviček - tu vtipnějších, jindy zase méně - budete každý úkol vítat s nadšením. Možná bych si rýpnul, že pokud některý z nich opakujete, tak by se hodila možnost přeskočit videa, ale to je opravdu pouze drobnost.

  
A whoops, to může bolet * Nezapomeňte si přidat francouzský přízvuk * Narušitelé vstupte zde

Autoři slibovali velké, žijící, nedělené město a skoro se jim to povedlo. Pokud jde o velikost plochy, na které se budete ve hře prohánět, tak je opravdu úctyhodná. Dokonce je víceméně nepřerušovaná. Víceméně. Mezi jednotlivými částmi města existují cesty, po kterých se mezi nimi volně přejíždí. Někde uprostřed, samozřejmě ve chvíli, kdy si jen tak pro radost dokončujete mohutný trik, se však musí další část nahrát, což se projevuje notným škubáním hry. Ještě že je tady funkce freak out, která vám dovolí se po pádu uklidnit nějakým destrukčním kouskem.

Kde to žije, tam je kickflip

Dobro nebo zlo?

V minulých dílech série se často člověk dostal z pozice zlého skateboardisty do role ochránce veřejného pořádku a vrchního pomocníka pro všechny kolem. THAW však zase vrací skateboard na hranici podsvětí, kdy skateboradista myslí jen na sebe a svoji zábavu. A co si myslí o policii? Vidíte sami při jednom z acid dropů.

   

Když už jsme u toho žijícího města, tak si ve hře rychle všimnete, že se dokonce mění denní doba. Je příjemné sledovat západ slunce na pláži nebo další efekty, na druhou stranu si ale člověk uvědomí, že v noci se jezdí výrazně hůř než ve dne. Když totiž nevidíte, kam vlastně trik dopadnout, velmi rychle se může proměnit v lama-to-tlama nosegrind, bohužel ale vaším nosem o zem. Navíc právě v noci se často budete snažit na poslední chvíli dokončovat výzvy jednotlivých skateboardových obchodů, o nichž jsem se zmínil dříve, abyste mohli získat lepší statistiky, takže právě v tuto chvíli se hodí jet naplno. Holt je třeba si den naplánovat, stejně jako v reálném životě.

Chvíli po začátku hry se vám podaří získat přístup na Skate Ranch. A říkám vám, tohle místo budete milovat. Všude po městě se totiž vyskytují výrazné objekty, jako třeba jehla gramofonu na střeše budovy. A pokud splníte úkoly, s daným objektem spojené, můžete si jej odvézt na ranč, kde se Mindy stará o jejich umísťování. Postupně si tak tvoříte ultimátní skatepark, nad kterým by v reálu slintali snad i Rodney s Tony Hawkem. Každý nový výdobytek si navíc můžete na ranči pokřtít nějakým pěkným kombem a není nic lepšího, než si vypůjčit ochrannou pásku před premiérou filmu a jezdit si po ní na svém ranči.

  
Hodnej pejsek * Idylka po práci * A takhle bude vypadat váš ranč

Nemusím snad ani připomínat, že triky jsou klasicky kvalitně zvukově nasnímány, takže pokud přistáváte s revertem na konci, uslyšíte na kvalitnější aparatuře opravdu zvuk koleček smýkajících se po rampě. Kdo očekává nadupaný soundtrack, jistě si přijde na své, hudba vás přesně hecuje k nejlepším výkonům. Už jsme se bavili o předělávce z konzolí, ale Aspyr je v tomto ohledu docela zkušený, takže po grafické stránce se rozhodně nemusíte bát jednoho rozlišení. Na výběr je dostatečně široká grafická škála, jak pro pomalejší počítače, tak i pro nejsilnější mašiny.

Světlé stránky hry
  • Příběh a úkoly
  • Hudba a zvuky
  • Skate a BMX
  • Skate Ranch a ulice
Temné stránky hry
  • Ovládání
  • Příliš mnoho věcí, překombinované

Z pohledu recenzenta je pro mne THAW rébusem. Protože jsem na sérii zvyklý, skvěle jsem se bavil, i když některé chvíle byly i k vzteku. Ale tak to už v Tony Hawkovi chodí. Pokud jste také fanoušky série, je pro vás THAW jasnou koupí, v ostatních případech bych ale byl spíše zdrženlivý. Přeci jen množství možnost by vás mohlo odradit, stejně jako komplikovanější ovládání. A to jsem se raději ani nezmiňoval o BMX, kdy se celé ovládání najednou nesmyslně mění. Možná některý ze starších dílů by jako úvod do série posloužil lépe.

Grafika: 8/10
Hudba: 9/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 8/10
Ovládání: 3/10

Pro fanoušky série povinnost, protože si velmi rychle zvyknou na veškeré možnosti, z nichž většinu už stejně mají zažitou do bezvědomí. A pokud si můžete vybrat, berte spíše konzolovou verzi, kde se nezamotáte do klávesnice.

Celkové hodnocení (fanoušci): 9/10
Celkové hodnocení (ostatní): 5/10

V další kapitole narazíte na další obrázky ze hry

Dostupné pro: X360, iPhone
Žánr: Simulátory, Sportovní | Simulátor skateboardingu
Výrobce: Neversoft | Webové stránky hry
  • Návrat ke skateboardové tradici prvních dílů série
  • Jízda na BMX
  • Skate Ranch
  • Kooperativní multiplayer
  • Celé Los Angeles nakonec není tak prosto loadů, jak bylo slibováno
  • Story mód je poměrně krátký
  • Classic móde je postaven na předělávkách skateparků z minulých dílů

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,