Spore CZ – herní (r)evoluce Willa Wrighta

Pod slovíčkem hra se toho může skrývat tolik. Třeba hra na honěnou. Hrou je i jednoduché skládání kostiček stavebnice nebo naopak komplexní šachy. A dále tu máme i naše milované počítačové hry – plošinovky, RPG, strategie…je jich tolik a každá nabízí rozdílnou formu toho, jak si hrát, jak se bavit.

Spore, ačkoliv to může mnohé překvapit, staví svoji zábavnost na té jednoduší bázi, spíš na úrovni skládání dílků zmiňované stavebnice než úporném taktizování u šachů.

Spore slibovala být hrou, která vás protáhne kompletním evolučním procesem

A to je i největší vztyčený ukazovák při přemítání o nejnovějším polygonovém opusu Willa Wrighta, autora pomníků digitální zábavy jako The Sims či Sim City.

Teorie velkého třesku

Spore slibovala být hrou, která vás protáhne kompletním evolučním procesem od nicotné buňky plácající se v nekonečné polévce života po finále v podobě inteligentní rasy odhalující v centru galaxie smysl života, vesmíru a vůbec. Ve výsledku tomu tak skutečně je. Hledáte nějaké ale? Máte pravdu, přijde. Později.

První fáze hry se dá nejsnadněji přirovnat k povedené odpočinkové hříčce Flow. Jako malá buňka si plavete vodou a požíráte řasy (býložravci) nebo ostatní buňky. Ovládání nemůže být snazší – kam kliknete, tam plavete. Z úlomků meteoritů či konkurentů lze získávat i první části těl upravující rychlost, obratnost a útočnost/obranyschopnost vaší buňky. Každý nový kousek přilepený na tělo však musíte vykoupit pracně vyžranou DNA.

Což jsou dva hlavní tahouni první fáze – snaha najít všechny části těl a nasyslit dostatek DNA pro úpravy dle svého uvážení. V kombinaci s úžasně stylovým grafickým zpracováním se jedná o herně jednoduchou, ale nesmírně odpočinkovou fází.

Okamžiky, kdy si jako takové malé nic plavete a najednou se v hlubinách objeví obrovská zrůda, dokáží vyrazit dech. Roztomilé je, že se postupně v podobnou obludu vyvinete sami. Buněčná fáze končí v okamžiku, kdy naplníte ukazatel na spodní části obrazovky a kliknete na tlačítko.

Na vlastních nohách

Druhá fáze hry vás přenese na suchou zem. Hlavním úkolem se stává nějakým způsobem interagovat s ostatními druhy konkurenčních obludek. Formy komunikace v podstatě existují dvě, buď danou rasu kompletně sežerete a zničíte (stačí zabít vždy daný počet obludek daného druhu) nebo se s nimi spřátelíte pomocí jednoduchých akcí (tanec, zpěv…). Z počátku zajímavé, bohužel později velmi jednotvárné, protože oba druhy interakce nabízí pouze 4 typy úkonů/útoků.

Stereotyp nabourávají klasické RPG prvky, kdy se jen tak nemůžete vrhnout na libovolnou potvoru, ale musíte stejně jako v první fázi sbírat různé vylepšené části těl a DNA, abyste mohli vaši zrůdičku udělat konkurenceschopnou.

Později začnete migrovat do dalšího hnízda a získáte možnost naverbovat k vámi ovládané potvoře i další tři, ovšem základní principy zůstávají stále stejné až do okamžiku, kdy (opět) naplníte ukazatel ve spodní části obrazovky a vytvoříte kmen.

Od kmene k civilizaci

Po prvních několika okamžicích v kmenové fázi vám začne docházet jedna věc - Spore je, co se týče herních principů, plošší než čínský oddíl sportovních gymnastek. Opět musíte postupně naplnit ukazatel ve spodní části obrazovky pomocí interakce s ostatními kmeny. Opět máte v podstatě dvě možnosti, agresivní či přátelská cesta.

V kmenové fázi se kamera oddálí od povrchu planetky a místo jedince nyní ovládáte všechny svoje svěřence (maximálně 12) ve stylu klasické real-time strategie. Máte svoji základnu, kde lze na omezeném počtu slotů postavit některou z několika postupně se odemykajících budov, na které si musíte vydělat sběrem jídla fungujícím jako klasické suroviny.

I když možnosti nabobtnaly a přibylo pár zajímavých fintiček jako možnost oblékat své jedince, domestikovat divokou zvířenu či používat čas od času nějakou speciální dovednost získanou v závislosti na stylu předchozí hry, bavíte se snad méně než u předchozích dvou fázích.

Po prvních několika okamžicích v kmenové fázi vám začne docházet jedna věc - Spore je, co se týče herních principů, plošší než čínský oddíl sportovních gymnastek

Kde předtím zjednodušení fungovala, nyní útočí dotírající nuda. Na strategii je kmenová fáze příliš plytká a takřka bez jakýchkoliv strategických možností. A nezlepší se to ani v následující fázi.

Kmenová fáze je o to nudnější, že už vývoj vaší zrůdičky je ukončen a vy nemáte přístup do geniálního editoru. Zmiňovaná možnost ošatit kmen je velmi slabou náplastí.