Recenze: Auta: Burákův národní šampionát – živá auta

Po dobrém animovaném filmu přichází na svět i jeho počítačové zpracování – na tuto skutečnost jsme si již zvykli. Bylo to tak i v případě filmů „Hledá se Nemo“, „Pan včelka“ a mnoha dalších. Aby po první hře následoval další díl a pokračoval ve vyprávění příběhu známého z filmu, to zas tak často k vidění není. Série Auta jsou tomu dobrým příkladem. I když jde spíše o hru pro vaše ratolesti, i vy sami si ji jako oddechovku klidně zahrajete.

Aby po první hře následoval další díl a pokračoval ve vyprávění příběhu známého z filmu, to často k vidění není

Kardanová Lhota, kde se slavný „závoďák“ Blesk McQueen usadil a zřídil si tréninkové centrum, se stala znovu navštěvovaným městem a dokonce se zde staví nový stadion. Tentokrát je na programu Burákův národní šampionát, k jehož účasti se musíte postupně dopracovat.

Pokud jste hráli předchozí díl, po prvním spuštění budete jako doma. Kromě samotného děje a přidání několika lokací se snad nic zásadního nezměnilo. V menu si znovu vytvoříte profil, do kterého se zapisují vaše herní statistiky, a hurá do příběhového režimu. Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitnete uprostřed vám dobře známého městečka a bez žádného vysvětlování principů hry se pustíte do hraní. Autoři si asi myslí, že minulý díl hrál bez rozdílů skoro každý.

No dobře tedy, pochopení systému hry není naštěstí nic těžkého, a tak se rychle dostanete do obrazu. Na ulicích narazíte na vstupy do jednotlivých závodů. Chcete-li závodit, stačí u jejich ikonky zastavit a stiskem tlačítka se už o závodu dozvídáte více. Něco podobného bylo použito v některém z novějších dílů série Need for Speed.

Abyste se dostali do hlavních závodů a hru nakonec zdárně pokořili, musíte nejdříve zvítězit v závodech menších a nasbírat tak dostatečný počet praporků. Celkem jich je 350 a po dosažení určitého počtu se vám odemkne jeden z těch důležitějších závodů.

V Ramonově rytmickém šílenství se snažíte stisknout správná tlačítka podle not zobrazujících se na obrazovce stejně, jako tomu bylo v jedné z misí v GTA: San Andreas

Za vítězství v nich jste odmněňování trošku jiným způsobem a to sice samolepkami. Poslední věcí, kterou získáváte nejenom ze závodů, ale také sbíráním předmětů po městě, jsou body. Slouží k odemknutí nových postav, lokací, nalakování aut a dalším věcem v položce bonusy nacházející se v menu hry.

S nově nabytými autíčky si na jednom počítači zazávodíte v módu arkáda s možností zvolit si závodní trať. Také vám nebrání nic v tom, rozdat si to s někým na jednom počítači ve hře více hráčů.

Hlavní náplní je ježdění od jednoho klání k druhému a postupné získávání všech praporků. Vedle klasickým závodů ježděných stylem dokolečka se setkáte i s nespočtem miniher. Tentokrát nepůjde o plašení traktorů s kamarádem Burákem, ale i tak o zábavu není nouze. Třeba v Ramonově rytmickém šílenství se snažíte stisknout správná tlačítka podle not zobrazujících se na obrazovce stejně, jako tomu bylo v jedné z misí v GTA: San Andreas.

Mezi další minihry patří benzínové šílenství, štafetový závod a stíhací jízda. V první zmíněné se vše točí kolem poslední dobou stále dražšího benzínu. Cílem je dojet předem zadaný počet kol se stále se zmenšujícího obsahem vaší nádrže. Nutností se tak stává sbírání kanystrů rozesetých po trati. Štafetový závod je založen na jednoduchém principu. Jednoduše jedete za některou z postav jednu část závodu, předáte pomyslný štafetový kolík a pokračujete za někoho jiného až do cíle. Moji nejneoblíbenější minihrou se stala stíhací jízda, nebo by se také dala nazvat hra „na babu“. V ní je nutností dohonit jiné auto před vámi dříve, než dosáhne cíle.